Červenec 2012

★ Dojmy z Drahouše

22. července 2012 v 14:26 | opY |  ★ Reporty ze společnosti
Letošní první část Drahouše mě nutí dost přemýšlet nad tím, jestli není něco náhodou blbě. I když jsem se vyspala jako nikdy předtím, mám dnes nějakou krutě upřímnou náladu. A ta se nejlíp hodí k tomu, abych upřímně a bez obalu řekla, co si myslím. Kdo můj názor číst nechce, ať ho nečte, ale ať se také případně nevyjadřuje.

Abych mohla vystihnout dobře pozitiva, musím nejdříve ze sebe vytřískat všechny negativa. Takže začnu tím, co mne za tento víkend opravdu nasralo a nebudu se bát ukazovat prstem jednotlivá jména.

Asi víte, že rok od roku je na Drahouši víc technických sraček, než lidí. Že někdo jede stanovat s padesáti mobily a třemi notebooky, není podle mě až tak v pořádku. Vůbec nechápu, proč se tehle hnusný zlozvyk ještě neodpískal. Na druhou stranu ale asi tuším PROČ - protože a jednoduše ti, kteří nejvíc pištěli, že jsme si dovolili zabavit se po svém, se bez svých elektronických serepetiček jednoduše neobejdou. Ještě bych pochopila, že někdo prostě musí být na telefonu kvůli práci, ale pochybuji, že to byla polovina lidí.

Nevím jak vy, ale já se jezdím na Drahouš vyblbnout. Občas se chovám jako malé děcko, vymýšlím dětinské kraviny a věřte nebo ne, fakt mě to baví. Letos nám Vlaďka přivezla skleněné kuličky, čímž udělala radost hlavně sběratelům a místním dětem. Já tyto kuličky využila trochu jinak, pravda. Respektovala jsem však Alčino přání, že po sále si jich máme třeba naházet tisíc, ale u vchodu k baru ať nejsou. Nemyslím si ani teď, že by kutálení kuliček po zemi bylo nějaké nebetyčné zlo, nicméně mě velice nasral postoj Radka. Jít za obsluhou a vydupat si, aby nenalévali těm, kteří si blbnou s kuličkami, to mě opravdu zvedlo ze židle. Ukazovat prstem a ještě se koukat na ty, kteří se zúčastnili kuličkové mánie, to je opravdu komandérský vrchol. Tím spíše, když dotyčný nemá co dočinění s organizací. Proto se, milý Radku, nediv, že jsi měl stan zasypaný malou kuličkovou pomstou. Moralizační prostředky na mne opravdu neplatí ve chvíli, kdy se jedu bavit.

Mike a Véna by si měli už konečně zajít na chirurgii a nechat se operativně oddělit, protože jsou jako siamská dvojčata. Kam jdu já, tam jdeš ty, co budu dělat já, dělám automaticky taky já. Hrát půl dne střílečku na notebooku je fakt na ohromný potlesk.

Poslední otazníček patří dvojici Diablo a Hafina. Za celou dobu, co byli na Drahouši, jsem je akorát pozdravila, když přijeli. Pak už nějak splynuli s hnědým závěsem u baru a nalepili si notebook na obličej. Že odjeli jsem si nějak uvědomila až dneska. Netuším s kým, kdy a v kolik a je mi to celkem jedno, páč to pro mě byla opravdu nezajímavá část party.

Nyní přetočím do těch lepších obrátek.

Výlet na rozhlednu byl skvělý nápad. Jediný důvod, proč jsem to neabsolvovala je, že nesnáším výšky. Když jsem viděla to foto s kovovou sítí, přes kterou je vidět i dolů, buďte rádi, že jsem nešla. Jsem ráda, že se po dlouhé době zvedla vlna a opravdu téměř všichni jeli na výlet. Ty hnídy, jako já, které zůstaly, měly asi taky své důvody :)

Největší potlesk dávám Nikče za její geniální sobotní nápad na tak primitivní hru. Zabavila všechny na celý večer a pomohla tak konečně utmelit roztroušené skupinky. Hra byla skvělá a měla opravdu grády. Dle názorů a účasti ostatních byla si troufla i tvrdit, že to byla jedna z nejlepší kolektivních her, která nás bavila všechny.

Hajzlíkovi bych dala ocelového bludišťáka, protože na koho sáhl, toho bezmála připravil o život. Zlatého by dostal za jeho přízračný příjezd. Nedávali jsme tomu nikdo šanci, že by se ukázal, a tak o to větší to bylo překvapení.

Zliťák, Necro, Pipinn, Vojta, Jonda a Kostelník mají můj obdiv. I přes špatné počasí a ospalou sobotní noc, byli schopní se dál bavit na baru a nic neřešit. Podle podivného kvílení bych řekla, že zneužili heliový balonek Nickie. Ty jejich hlasy mě sice probraly, ale za to jsem měla tu čest se chlámat.

Jondovi bych chtěla poděkovat za domluvený a výborný oběd, a taky za starostlivost a péči o své svěřence.

Těm ostatním, které jsem nejmenovala ani v jednom případě, děkuji za společnost, zábavu, za dobrou sobotní hru a za to, že jsem je mohla zase vidět :)

I přes to, že jsem napsala pár nehezkých věcí, vás mám všechny ráda a jsem těším se v srpnu ♥

PS: Je možné, že mě někdo za můj proslov odmítne vzít autem. Věřte ale tomu, že dorazím :)
PPS: Nikdy mě ze spánku nebuďte kvůli blbosti.