Golda a já jsme se seznámili asi půl roku poté, co jsme se přistěhovali. První, na co jsem se ptala, byla jeho přezdívka. Řekl mi, že se jedná o zbytek kostek, co mu zůstalo při hraní Scrabblu a že to byla prý ohromná legrace. Upřímně řečeno, netuším, co bylo na slově Golda tak strašně vtipného, nicméně to nebyl cíl mého života, abych hledala stopy vtipu.
Golda měl mladšího bratra, kterému jsme říkali Stupid. Byl námi většinou odpálkovaný a zakopávaný do kouta.
S Goldou jsem prožívala začátky pravého dospívání, protože to byl právě on, kdo mě vtáhl poprvé na diskotéku. A také to byl on, se kterým jsem se zlila tak nechutně Absinthem, že jsem tři dny mohla jíst jen piškoty s mlíkem.
Naše raná léta startovala ve třinácti, kdy jsme poprvé objevovali krásy volného bytu apod. Byli jsme posedlí Freddym Cruegerem a hráli si na něj. Milovali jsme filmy, které jsem nesnášela a ježila se, jakmile Golda vypustil větu, že Našel úplně úžasný film! Jinými slovy našel buď zabijácky nudnou sérii filmů a nebo to byla k poblitíhodná komedie. Zkrátka naše cesty se rozcházely ve stylu humoru. Zatímco on se smál slovu "hovno", já se smála Trojanovi parodujícího Hitlera. Často jsme vysedávali u počítače a hráli Heroes Might and Magic a protože mě v té době neskutečným způsobem nudily strategie, měla jsem možnost mu vyrábět mapy, ve kterých mohl hrát.
Jednoho večera se moji rodiče chystali odjet. Bylo to krátce po nastěhování a my seděli na mé patrové posteli (ještě neměla ani matraci) a hráli jsme hokej s krabičkou plnou korálků. Korálky ze škvír v posteli padaly ještě mnoho let poté.
Golda vyrobil z rukavice rukavici Freddyho pomocí izolepy a fixek a naháněl mě se Stupidem po našem baráku. Zpočátku to byla legrace, ale jelikož jsme byly ještě jen pošahané děti, brzy jsme se vyhecovali natolik, že jsme zaterasili dveře, zotvírali všechny skříňky v pokoji a zatáhli závěs. Vřeštěli jsem, sotva si naše mozečky uvědomily, že v temnotě za okny něco hýbe, ačkoliv se vůbec nic nehýbalo. Tiskli jsme se v jednom houfu na posteli a zvažovali naše možnosti. Golda se Stupidem bydleli asi dvacet metrů od nás, ale přesto mě hrdinsky přemlouvali, abych šla s nimi domů.
Nakonec vše dobře dopadlo, ale moje maminka se zdála být vyděšená, když druhý den ráno šla krmit slepice s naší sousedkou. Samozřejmě se mezitím, než se zeptala mě, potkala s otcem Goldy a ten jí povykládal zajímavou historku, jak se nám splašily děti. Maminku to velice pobavilo a pochválila nás, že náš jekot úspěšně dorazil i do ulic vesnice.
V další fázi pubertálních záchvatů moji rodiče opět nebyli doma. Tentokrát jsme s Goldou propadli kráse Rammsteinů a neplánovaně to skončilo tak, že Golda pobíhal, skákal a řval "Fire Frei!" s ramínkem v ruce a zřejmě parodoval Vina Diesela z filmu XXX. Já samozřejmě řvala také, ale stále jsem si zachovávala důstojnost tím, že jsem byla oblečená. Během pěti minut jsme obrátili můj pokoj vzhůru nohama a naše jančení ukončila světla auta na dvorku. V tu chvíli opadlo veškeré veselí a instinktivně a bez jakýchkoliv slov jsme naházeli bordel na mou patrovou postel.
Pak nastaly mé 14té narozeniny, sjely se za mnou kamarádky ze základky, že tak trochu popijeme. Moje maminka nám z dobré vůle dala griotku, ale my měly trochu něco ostřejšího. Vypařily jsme se ven, zlily se broskvovou vodkou a zřejmě nasadily brouka do hlavy mamince, protože griotka přeci nemůže zlít čtyři dívky jak hovada.
Padl jeden šampus a z nás se pomalu stávaly houby. Nasávaly jsme všechno, co jen šlo, včetně experimentu s džuzem a čistým lihem. Chutnalo to jako když lížete fixu.
Moje domácí výbuchy demence se přesunuly na diskotéku. Seznámili jsme se s jedním z DJs a oxidovali u něho půlku večera. Od té doby jsem měla pro DJe slabost - a seznámila jsem se s Elzou, který je mým nejstarším kamarádem.